Probíhající sbírka
Sbírka na opravu střechy klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodě
O PROJEKTU
Tato sbírka je určena na opravu střechy klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodě o výměře 1 326m2, který je propojený s klášterem dominikánských mnišek.
Při rekonstrukci střechy je potřeba sundat starou krytinu a bednění, částečně vyměnit staré krovy a znovu pokrýt krytinou. Celkové rozpočtované náklady včetně DPH jsou 12,6mil Kč. Část prostředků se nám již podařilo získat, takže ve sbírce prosíme dobrodince o 10,5 mil Kč.
Celý areál patří mezi nejhodnotnější součásti hmotného kulturního bohatství města Uherský Brod. Klášter plnil ve své době funkci administrativní, kulturní, náboženskou, sociální, zdravotní a hospodářskou. Představoval důležitý článek kulturního života nejenom města, ale i celého širšího regionu. Jeho historie byla plná nečekaných zvratů a několikrát se nacházel před úplným zničením
Přispěním pomůžete k záchraně nejen významné historické památky Uherského Brodu, ale také místa ztišení a modlitby.
O NÁS
Jsme komunita Mnišek Kazatelského řádu, tedy kontemplativní dominikánky, a naším hlavním posláním je modlitba. Všem lidem nabízíme účast na naší společné modlitbě (slavení mše svaté, dominikánská mnišská liturgie, adorace, růženec) a také možnost strávit čas v atmosféře ticha v kostele, který je po celý den přístupný. V modlitbě se také přimlouváme za druhé a je možné se na nás obracet s konkrétními prosbami o modlitbu.
Jako komunita, jejíž život se odehrává v klauzuře (odděleném prostoru, který nám pomáhá žít kontemplativní povolání), se také věnujeme výrobě dárkových, oltářních a křestních svící, vyšívání křestních roušek, výrobě růženců a péči o kostel a klášterní areál.
Více o nás se dozvíte na stránkách https://mnisky.op.cz/
OLTÁŘ PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ
Součástí kostela je oltář Panny Marie Růžencové s obrazem Černé Madony, který se již po celá staletí těší velké úctě. Tento krásný barokní obraz z přelomu 17. a 18. století je inspirován původním obrazem, který byl podle legendy uloupen za nejasných okolností na začátku 14. století (pravděpodobně za vpádu Matúša Čáka Trenčianského) a dostal se z Uherského Brodu do Čenstochové v Polsku.
Svědectví této téměř tisícileté úcty dokládá každoroční účast poutníků k Panně Marii Růžencové první říjnovou neděli. Počátky vzniku této pouti kronikáři kladou do první poloviny jedenáctého století.
POVĚST O RŮŽOVÉM KEŘI aneb počátek Růžencové pouti
Podle pověsti r. 1019 nedaleko dnešního Uherského Brodu žili lidé vznešeného rodu, kteří toužili po následníkovi. (Dle pověsti se jednalo o pány z Volenova) Prosili tedy Pannu Marii a Pán Bůh jejich úpěnlivou prosbu vyslyšel. Manželé byli velmi šťastni, a proto přemýšleli, jak by se za tento dar Bohorodičce, která se za ně přimlouvala, odvděčili a ji uctili. Jednou v noci se paní ve snu zjevila Panna Maria a pověděla, aby hned ráno do nejbližšího lesa vyšla a na místě, kde nalezne rozkvetlý růžový keř, dala vystavět kapličku. Ráno radostně muži líčila, co se jí stalo, a vydala se s malou družinou hledat tento keř.
Byl právě leden a všude bylo plno sněhu, dlouho hledala paní v blízkých kopcích, a když již byla unavená a o svém snu začala pochybovat, klesla na kolena a modlila se: „Ach, blahoslavená Panno, kde jest to místo, které jsi mně ve snách prstem ukázala, kde jest ten keř čerstvý, zelený a růže na něm vonné kvetoucí, o kterých jsi mně oznamovala? Nechtěj zdržovati služebnice tvé a ukaž to, co jsi přislíbila, abych já a manžel můj ke cti a chvále tvé učiniti mohli, co jsi sama poručila.“ V tom se nahoru podívala a zahlédla rozkvetlý keř.
Aby toto místo označila a znovu nalezla, dala pokácet stromy v okolí a natrhala trochu růží a vrátila se k manželovi domů. Manžel byl tímto zázrakem potěšen a ihned na jaro dal vystavit dřevěnou kapličku, která ohradila rozkvetlý keř.
Podle tradice se má jednat o místo, kde dnes v klášterním kostele stojí oltář Panny Marie Růžencové. Tento keř rostl celoročně a sjížděli se k němu poutníci z širokého okolí (Slezsko, Polsko, Uhry).
Když se zvěst o tomto zázračném místě donesla k uherskému králi Ondřejovi I., chtěl také toto místo navštívit. Když se tak stalo, nechal na místě vystavit na svůj náklad kostel kamenný (r. 1049). Lidé se pravidelně sjížděli k pobožnostem a stavili si domky poblíž, až Ondřej I. Nechal v r. 1049 vyměřit geometry město.
Podle tradice daroval uherský panovník obraz chrámu, který sám nechal postavit, pro povzbuzení větší zbožnosti lidu. Podle pověsti by se mělo jednat o obraz namalovaný sv. Lukášem, který nedávno Ondřej I. dostal jako dar od císaře konstantinopolského. Jinde se hovoří o uherském králi Ondřejovi II, který jej měl přivézt z křižácké výpravy z Cařihradu.
Význam kostela stvrdil také Jan Pavel II. bulou z roku 1997
Znění buly: https://mnisky.op.cz/jan-pavel-ii-na-vecnou-pamatku
FOTOGALERIE
