Animovaný příběh proroka Eliáše

Jmenuji se Tomáš Tankó a už sedm let se snažím převyprávět dětem biblické příběhy tak, aby jim rozuměly a zároveň u nich vydržely sedět. Což, jak asi každý rodič tuší, není úplně malý úkol. 🙂

Po Jonášovi přišel na řadu prorok Eliáš. Jenže zatímco Jonáš se vešel do jednoho filmu, Eliáš si vyžádal rovnou osm kapitol o celkové délce téměř jedné hodiny. První kapitola – Boží muž Eliáš – je už hotová a můžete si ji pustit ve videu vedle tohoto textu. Sbírka má pomoci dokončit zbývajících sedm kapitol a připravit maďarskou a anglickou verzi všech osmi dílů.

Každá kapitola začíná studiem několika překladů Bible. Pak přijdou ruční kresby, skenování, rozpohybování, profesionální komentář, původní hudba a střih. Zkrátka celkem dost práce, která zatím vzniká hlavně po večerech.

A protože bych byl rád, aby moje děti nebyly dospělé dřív než Eliáš hotový, prosím vás o pomoc.

Tak tedy… bylo nebylo.

Ano. Je velice osvěžující dětem tam něco pustit, aby nám na chvilku přestaly viset na noze. Otázka ale je, co jim tam pustit. Je téměř jisté, že děti si nevybírají pohádku podle obsahu. V podstatě je jim úplně jedno, o čem ta pohádka je. Jako dítě jsem koukal na Batmana na Pro7 a německy jsem neuměl ani slovo. Bylo to ale strašně cool – graficky velmi zajímavě zpracované, skvělá hudba, atmosféra... Prostě hýbající se komiks! Nevynechal jsem jediný díl. Pokud tedy chceme našim dětem podsunout něco hodnotného, nemůžeme to nechat bez správného obalu. Protože to jinak prostě vyplivnou.

A tak jsem se ve svých úvahách dostal k rozpohybování vlastní ruční kresby. Je to natolik neobvyklé, že dítě zůstane nechápavě zírat s otázkou: „Co to na mě táta zkouší za blbost?“ A to především v dnešní době, kdy vám umělá inteligence během minuty vygeneruje celovečerní film. Dětem ale nejde o rozlišení, nejde o slunečné paprsky procházející mlhou ani o animované vlasy vlající ve větru. To už všechno viděly stokrát. Jejich mozeček hledá něco nového, něco zajímavého. A to právě ty ruční kresby, které se najednou začnou hýbat, nádherně splňují.

Jako první díl jsem si zvolil Jonáše. Aby můj nejstarší syn něco věděl o tom, co jeho jméno znamená.

Kromě toho tedy, že je holub... 😁

První nástřely textu byly strašné. Zjistil jsem, že to není jen tak. Zabralo mi několik let přemýšlení, trápení a důkladného studia Bible, než se to všechno usadilo a já dospěl k závěru, že nebudu psát nový text – jen zkusím přepsat ten starý. Tak, aby mu dnešní děti lépe rozuměly.

Vynechat staré výrazy, dlouhé výčty příbuzenstva, zdlouhavé popisy scén nahradit obrazem a snažit se příběh co nejvíce zkrátit, aby dítě neztratilo pozornost. Samozřejmě s maximální úctou k původnímu textu.

Byl jsem ale celkem v šoku, když jsem zjistil, že v příběhu o Jonášovi je ve všech verzích použitý výraz „velká ryba“. Až do té chvíle se mi totiž ve spojitosti s Jonášem vždy vybavila krásná velryba. Je na obálkách knih, v pohádkách – prostě všude. Celé to pak vytváří dojem, že ten příběh je o velrybě, která se rozhodla spolknout Jonáše. Ta velká ryba je ale ve skutečnosti zcela vedlejší postavou. Stejně jako město Ninive nebo ta rostlina.

Dlouho jsem tento příběh chápal jako znázornění vztahu, jak může probíhat komunikace mezi člověkem a Bohem. Později u mě převažoval názor, že jde především o záchranu Jonáše, který měl spoustu špatných vlastností. Všechny události se odehrávaly proto, aby se vzpamatoval.

Dnes mám ale spíš pocit, že ten příběh je především o nekonečné lásce a trpělivosti. O tom, že to s Jonášem Bůh nevzdává, ať je paličatý, jak chce. 🤍

Následoval druhý syn a příběh Eliáše – což znamená „Hospodin je můj Bůh.“ 😉

Tento příběh mě ale zaskočil svou složitostí a především rozsahem. Zatímco text pro Jonáše se vešel na necelé dvě stránky, ten Eliášův potřeboval stran jedenáct – osm kapitol s odhadovanou celkovou délkou přes 50 minut. Postav je tam mnohem více a musím je od sebe také trochu odlišit, aby divák věděl, kdo je kdo. Celý příběh je složitější, v rámci jednoho dílu se střídá mnoho scén, a i když se pokusím grafiku co nejvíce zjednodušit, bude to práce na úplně jiné úrovni.