Tato sbírka je určena na opravu střechy klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodě o výměře 1 326m2, který je propojený s klášterem dominikánských mnišek. 

Při rekonstrukci střechy je potřeba sundat starou krytinu a bednění, částečně vyměnit staré krovy a znovu pokrýt krytinou. Celkové rozpočtované náklady včetně DPH jsou 12,6mil Kč. Část prostředků se nám již podařilo získat, takže ve sbírce prosíme dobrodince o 10,5 mil Kč.

Celý areál patří mezi nejhodnotnější součásti hmotného kulturního bohatství města Uherský Brod. Klášter plnil ve své době funkci administrativní, kulturní, náboženskou, sociální, zdravotní a hospodářskou. Představoval důležitý článek kulturního života nejenom města, ale i celého širšího regionu. Jeho historie byla plná nečekaných zvratů a několikrát se nacházel před úplným zničením

Přispěním pomůžete k záchraně nejen významné historické památky Uherského Brodu, ale také místa ztišení a modlitby. 

Jsme komunita Mnišek Kazatelského řádu, tedy kontemplativní dominikánky, a naším hlavním posláním je modlitba. Všem lidem nabízíme účast na naší společné modlitbě (slavení mše svaté, dominikánská mnišská liturgie, adorace, růženec) a také možnost strávit čas v atmosféře ticha v kostele, který je po celý den přístupný. V modlitbě se také přimlouváme za druhé a je možné se na nás obracet s konkrétními prosbami o modlitbu. 

Jako komunita, jejíž život se odehrává v klauzuře (odděleném prostoru, který nám pomáhá žít kontemplativní povolání), se také věnujeme výrobě dárkových, oltářních a křestních svící, vyšívání křestních roušek, výrobě růženců a péči o kostel a klášterní areál. 

Více o nás se dozvíte na stránkách https://mnisky.op.cz/

Součástí kostela je oltář Panny Marie Růžencové s obrazem Černé Madony, který se již po celá staletí těší velké úctě. Tento krásný barokní obraz z přelomu 17. a 18. století je inspirován původním obrazem, který byl podle legendy uloupen za nejasných okolností na začátku 14. století (pravděpodobně za vpádu Matúša Čáka Trenčianského) a dostal se z Uherského Brodu do Čenstochové v Polsku. 

Svědectví této téměř tisícileté úcty dokládá každoroční účast poutníků k Panně Marii Růžencové první říjnovou neděli. Počátky vzniku této pouti kronikáři kladou do první poloviny jedenáctého století. 

Podle pověsti r. 1019 nedaleko dnešního Uherského Brodu žili lidé vznešeného rodu, kteří toužili po následníkovi. (Dle pověsti se jednalo o pány z Volenova) Prosili tedy Pannu Marii a Pán Bůh jejich úpěnlivou prosbu vyslyšel. Manželé byli velmi šťastni, a proto přemýšleli, jak by se za tento dar Bohorodičce, která se za ně přimlouvala, odvděčili a ji uctili. Jednou v noci se paní ve snu zjevila Panna Maria a pověděla, aby hned ráno do nejbližšího lesa vyšla a na místě, kde nalezne rozkvetlý růžový keř, dala vystavět kapličku. Ráno radostně muži líčila, co se jí stalo, a vydala se s malou družinou hledat tento keř.

Byl právě leden a všude bylo plno sněhu, dlouho hledala paní v blízkých kopcích, a když již byla unavená a o svém snu začala pochybovat, klesla na kolena a modlila se: „Ach, blahoslavená Panno, kde jest to místo, které jsi mně ve snách prstem ukázala, kde jest ten keř čerstvý, zelený a růže na něm vonné kvetoucí, o kterých jsi mně oznamovala? Nechtěj zdržovati služebnice tvé a ukaž to, co jsi přislíbila, abych já a manžel můj ke cti a chvále tvé učiniti mohli, co jsi sama poručila.“ V tom se nahoru podívala a zahlédla rozkvetlý keř.

Aby toto místo označila a znovu nalezla, dala pokácet stromy v okolí a natrhala trochu růží a vrátila se k manželovi domů. Manžel byl tímto zázrakem potěšen a ihned na jaro dal vystavit dřevěnou kapličku, která ohradila rozkvetlý keř.

Podle tradice se má jednat o místo, kde dnes v klášterním kostele stojí oltář Panny Marie Růžencové. Tento keř rostl celoročně a sjížděli se k němu poutníci z širokého okolí (Slezsko, Polsko, Uhry).

Když se zvěst o tomto zázračném místě donesla k uherskému králi Ondřejovi I., chtěl také toto místo navštívit. Když se tak stalo, nechal na místě vystavit na svůj náklad kostel kamenný (r. 1049). Lidé se pravidelně sjížděli k pobožnostem a stavili si domky poblíž, až Ondřej I. Nechal v r. 1049 vyměřit geometry město.

Podle tradice daroval uherský panovník obraz chrámu, který sám nechal postavit, pro povzbuzení větší zbožnosti lidu. Podle pověsti by se mělo jednat o obraz namalovaný sv. Lukášem, který nedávno Ondřej I. dostal jako dar od císaře konstantinopolského. Jinde se hovoří o uherském králi Ondřejovi II, který jej měl přivézt z křižácké výpravy z Cařihradu.

Význam kostela stvrdil také Jan Pavel II. bulou z roku 1997

Znění buly: https://mnisky.op.cz/jan-pavel-ii-na-vecnou-pamatku